V čem souhlasím se stylistou Filipem Vaňkem?

KATEGORIE / úvahy Honza Kotlář Září 16, 2019

Dneska ráno jsem shlédnul kousek rozhovoru s Filipem Vaňkem (přední český stylista) na FB stránce DVTV, pod kterým se rozjel shitstorm komentářů, jak je ten člověk „vyprázdněnej, omezenej, hnusnej a plešatej a že hodnoty správných lidí jsou někde úplně jinde“.

FV totiž svůj talk postavil na tom, že to, jak člověk vypadá, je přinejmenším stejně důležité, jako jaký je „uvnitř“. Zmínil například, že by nezaměstnal zanedbaného člověka, na čemž se Martin Veselovský několikrát svezl. Lidé podle FV dají na první dojem a vzhled tím pádem odemyká dveře.

Některé z těchto tvrzení mě donutily přemýšlet. Nakonec jsem při čištění zubů přišel hned na několik paralel a východisek, o které bych se s vámi chtěl podělit.

The bigger picture

Minimálně od revoluce (30 let) tu jedeme primárně model amerického snu. Mít co nejhezčí barák, auto, krásnou ženu, chytré děti. Tyhle mainstremové ideály prostupují mainstreamové kanály a je to trend, který se začal obracet až s vlnou bio / eko / lokálních věcí, které mohou najednou být tak nějak hnusnější, než obvykle, protože ono v podstatě jde primárně opravdu o to, jak brambora chutná, než jak vypadá , žejo. Bohužel pro vegany a recyklátory tu máme pořád spoustu lidí, kteří na aktuální trendy kašlou a jejich primárním cílem je stále „americký sen“. Nebo se tak minimálně prezentují, jako velká část Filipových klientů, které tvoří hlavně celebrity, bohatí a úspěšní lidé.

Krása

Jak Filip správně podotknul, neexistuje škaredý člověk, jen špatně nastylovaný. Argument nezaměstnanosti škaredých lidí tak nepřipadá v úvahu. Zanedbanost je ale věc druhá, která roli u prvního dojmu jistě hraje.

Přijdu na pracovní pohovor upravený = zvýším své šance. Přijdu neoholený a v pokydaném triku od snídaně = světu naznačuji, že má osobnost je hodně „laid-back“ a na dodržování korporátních standardů si nepotrpí. Krásný příklad subjektivní krásy a škaredosti jsou fotografie, nejvíce pak fotografie starých vrásčitých lidí. Ti by logicky krásní být neměli, ale jsou.

Já a mé oblékání

Přiznávám se, můj nejoblíbenější outfit se skládá z basketbalových šortek, trička, mikiny s kapucí a žabek. Tím vlastně podle posledních kolekcí Kanye Westa nebo Justina Biebera možná i neúmyslně spadám do kategorie uber-cool fashion killaz, většina společnosti by mě ale odsoudila, kdybych tak dorazil třeba na schůzku. A tak se pořád častěji oblékám více formálně, podle toho, s kým mám zrovna schůzku. Tak trochu „zrcadlím“.

Když jedu na meeting do krejčovského salonu, snažím se o sako nebo alespoň formální košili. Když jdu za free bandou do divadla, jedu klidně na kole v elasťákách a batohem na zádech.

Sem tam se úplně netrefím, prozatím ale nemám koule všude chodit ve stylu Jeffreyho Lebowski. I když by mi to bylo příjemné, ostatní by mohli nabýt názoru, že je třeba poohlédnout se po jiné agentuře :D

Komunikace značek

V poslední části úvahy se vrátím k totálnímu odsouzení neudržovaných osob, které FV „prostě nikdy nezaměstná“. Možná je to profesní deformace, ale koukám podobným okem na značky.

Mohou dělat dobrou službu, mít v srdci fajn zaměstnance a být celkově v pohodě. Pokud jejich komunikace ale zahnívá a poslední post na Facebooku je z předminulého března, nezavání to zrovna dobrým dojmem. Firmu pak podvědomě vnímám jako mrtvou, zkaženou, neschopnou. Zavírám okno a hledám někde jinde.

Zároveň si uvědomuji, že skvěle komunikující značky si platí za tvorbu obsahu, krásné fotky, copy, weby, videa. Je to pozlátko, které ale dělá první dojem lepším a masa tím pádem bere značku jako živou a hodnou vyzkoušení. Pseudolákadlo, které se může a nemusí zakládat na pravdě.

Co z toho všeho plyne?

  • Většina lidí dá na první dojem. Třeba podvědomě, ale dá. Je to dokázáno psychology.
  • DVTV sledují moderní, alternativní a avantgardní lidi.
  • Filip Vaněk se živí tím, co umí a klientelu má dostatečně širokou, aby mohl utrácet statisíce korun měsíčně za oblečení (pokud je to pravda).
  • Můj šatník je dosti schizofrenní. Měl bych přehodnotit svůj domácí outfit. Nebo outfit, ve kterém chodím na schůzky. Uvidíme…

foto v náhledu: DVTV

Líbilo se? Sdílejte!
FacebookTwitterGoogle+LinkedIn